Retail Management 10: Retailové inovace

Retail Management

Retail Management 10: Retailové inovace

Play Episode


Pause Episode

Mute/Unmute Episode


Rewind 10 Seconds

1x

Fast Forward 30 seconds

00:00
/

6:12

RSS Feed

Share

Link

Embed

Přepis podcastu

V minulém podcastu jsme se začali věnovat inovacím v oblasti retailu a dnes na toto téma úzce navážeme a podíváme se blíže na jednotlivé fáze, kterými prostředí retailu procházelo a nadále prochází.

Když se vrátíme na začátek 20. století můžeme mluvit o Retailu 1.0. Vznikaly první obchody, kde si zákazník nakupoval zboží sám do košíku. Souviselo to s rozvojem obchodních domů a supermarketů. Začalo se hovořit o rozvoji category managementu. Zboží se poprvé prezentovalo v samostatných ostrůvcích v rámci prodejny, objevily se první plánogramy a budovaly se parkoviště pro zákazníky.

Padesátá léta a následující dekády minulého století byly ve znamení Retailu 2.0. V tomto období nastoupil Walmart, ale třeba také Tesco. Docházelo k otevírání hypermarketů a prosazování formy, kdy si zákazníci mohli nakoupit vše na jednom místě. Hypermarkety se začaly stavět mimo města. Řetězce expandovaly, hledaly úspory a nastal rozvoj privátních značek jednotlivých obchodníků za nižší ceny.

U Retailu 3.0, po roce 1995, se dostáváme do období Amazonu a postupného nástupu e-commerce. Obchodníci začali přemýšlet nad úsporou distribučních nákladů a delivery.

Retail s označením 4.0 je náš aktuální stav, který se stále rozvíjí. Existuje omnichannel, kdy má zákazník k dispozici více forem prodejních kanálů jako click and collect, virtuální prodejny nebo samoobslužné pokladny. Patří sem také elektronické cenovky a s tím spojený dynamický pricing.

Japonsko se nachází v době retailu 5.0. Využívají více technologií, aniž by ztráceli lidský faktor. Soustředí se na work-life balance.

S rozvojem trhu vznikají nové konkurenční střety. Kdo má lepší e-shop, kdo zvládne poskytnout lepší službu v oblasti omnichannel? Zákazníci hledají nové formy, jak by chtěli být v rámci jednoho řetězce obslouženi a řetězce naopak přemýšlí, jestli musí mít všechny formy prodeje a co vše na jedné prodejně realizovat. Na poli inovací se pak uvádí, že některé firmy jsou v tomto směru vyzyvatelé, předbíhají vývoj, přináší nové myšlenky, určují a mění pravidla, a jiní váhavci, kteří je následují a využívají externí pomoc.

Inovace současně přinášejí obrovské stírání rozdílů v potřebách mezi velkoobchodem, maloobchodem a dodavateli. Rozvoj e-commerce umožňuje maloobchodníkům rozšířit portfolio zákazníků a změnit jejich vnímání. Prostřednictvím online prodeje mohou pokrýt mnohem širší oblast. Stejným směrem se dnes vydává také řada dodavatelů, kteří přišli na to, že mohou skrz e-commerce své výrobky nabízet sami, a tak spousta z nich do této oblasti vstupuje, čímž začínají konkurovat vlastním řetězcům.

Díky obchodním inovacím se řetězcům daří. Mají finanční kapitál, který mohou investovat do dalších inovací, případně podporovat start-upy, aby přinášely nové myšlenky. Jedním z hnacích motorů inovací je nedostatek přírodních zdrojů. Ochrana životního prostředí nutí všechny výrobce hledat cesty, jak prodávat co nejefektivněji, aby vznikalo co nejméně odpadu. Evropa je v této oblasti hodně daleko, stejně tak i Amerika. Problém vzniká na asijském trhu a nedostatečná starost o životní prostředí je kamenem úrazu tamějšího retailu.

Inovace v obchodě vnímáme v několika úrovních. Mohou být strategické, zaměřené na nové podnikatelské modely a trhy. Produktové, které se zabývají výrobky a zaváděním nových produktů na trh. A inovace procesní, které vyřeší optimalizaci, sníží náklady a zvýší efektivitu. Obchodníci s jejich pomocí snižují chybovost nebo zlepšují produktivitu práce. V celkovém pohledu mohou retaileři přistupovat k inovacím i systematicky. Tzn. tak, že probíhá neustálá inovace a řetězce hledají, co vše by se ještě dalo zlepšit. Někteří to řeší formou partnerské spolupráce, což je hodně vidět u mezinárodních řetězců, jiní využívají vlastní formu. Tesco má např. své inkubační centrum, ve kterém samo zkoumá a vyvíjí zlepšení procesů napříč retailem.

Co je důležité si u inovací uvědomit, je, jaké zlepšení nám přináší. Co nám přinese implementace dynamického pricingu, jaká v tom bude úspora? Ušetří to čas zaměstnanců, kteří nebudou muset denně roznášet nové cenovky? Ušetří to náklady na papíry a jiný materiál? Vždy je potřeba znát benefity a náklady nového řešení.

Jak řekl ekonom Milan Zelený: „Inovace jsou taková kvantitativní či kvalitativní zlepšení produktu, procesu nebo podnikatelského modelu, která významně přidávají hodnotu zákazníkovi nebo podniku, v ideálním případě oběma stranám současně. Pokud se přidaná hodnota realizuje až při transakci v rámci trhu, inovace sama vzniká na trhu až ve chvíli prodeje. Vlastně ji realizuje zákazník. Proto se inovace zásadně liší od invence, vynálezu, patentu nebo zlepšovacího návrhu — ty mohou zůstat nerealizované, v trezoru, skladě, papírech, na patentovém úřadě.”