Kde jsi na Sluno narazila?

Přijela jsem zrovna z Austrálie, kde jsem strávila tři roky na různých brigádách. Bylo mi 27 a rozhodla jsem se, najít si stabilní práci v Česku. Sluno jsem našla přes inzerát a přišlo mi zajímavé pracovat v IT firmě.

Jak probíhal pohovor?

Vedla ho tehdejší personalistka Hanka Bobrovská. Bylo to náročné a vtipné zároveň. Tehdy se ještě dělaly psychologické testy a proběhl i rozhovor s lektorem angličtiny, který měl záchvaty smíchu z mého australského přízvuku. Šlo o pozici asistentky generální ředitelky Marty Novákové, proto nechyběla na pohovoru ani ona. To byla ta náročná část. Marta narovinu vybalila vše, co mě na pozici čeká, aby mě vyděsila a následně uklidnila, že to přece nějak zvládnu.

Jaké byly tvoje první roky ve Slunu?

Jako její asistentka jsem pracovala necelé dva roky. Poté mi bylo nabídnuto místo personalistky, abych se mohla posunout dál. Během jednoho měsíce jsem se zaučila a za dalších šest měsíců odešla na mateřskou dovolenou na dlouhých pět let. Nicméně po mém návratu mě čekal další posun, tentokrát do marketingového týmu Renaty Apeltauerové. Zpátky na HR jsem se dostala po dvou letech, kdy odcházela tehdejší personalistka. Projevila jsem zájem o její pozici a bylo mi vyhovělo. To mám na Slunu ráda, možnost se posouvat napříč různými odděleními a pozicemi ve firmě.

Na HR jsem tehdy začínala sama. Byla to práce všeho druhu: smlouvy, komunikace s úřady, nábor, vzdělávání zaměstnanců. Téměř vše, co děláme i dnes.

Jaký byl rok 2022?

Rok plný změn. Na mateřskou odešla vedoucí personálního oddělení Katka Štefková, kterou jsem zastoupila. Přibyly dvě nové tváře Lucka a Eva, takže nás všechny čekala spousta zaškolování a přebírání agendy.

Co tě Sluno naučilo?

Že nic není napořád a práce personalisty se neustále mění. Za 20 let se na pozici generálního ředitele a managementu vystřídalo několik lidí a já jsem pochopila, že každý si s sebou přináší jiný styl práce a jiný přístup. To má velký vliv na práci HR oddělení a priority, kterým se věnuje. Jsem poměrně konzervativní a dlouho mi trvalo naučit se přijímat změny jako součást životního koloběhu. Ale od té doby jde vše snáz a z nepříjemností se rázem staly příležitosti.

Co tě na tvé práci nejvíc baví?

Nikdy jsem se v práci nenudila. Samozřejmě, že některé úkoly se každý měsíc opakují, ale pořád je co vymýšlet a objevují se nové a nové výzvy. Baví a zároveň mě i trochu ubíjí fakt, že nikdy není nic definitivně hotovo. Ale to je normální, protože vše se posouvá, dá se zlepšit nebo udělat jinak. U velkých firemních akcí jsem vždy nervózní, jak akce dopadne a jaké bude mít ohlasy, ale zároveň je to chvíle, na kterou se moc těším.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

U kávy, bez které bych byla nepoužitelná, si projdu poštu a naplánuji, co budu ten den zhruba dělat. To se během dne z 90 % zcela změní, a nakonec dělám úplně něco jiného. Část agendy je samozřejmě administrativa. Mám ale také pravidelné schůzky s vedením firmy a s marketingem. Věnuji se novým zaměstnancům při on-boardingu a při různých příležitostech se potkávám i s ostatními. Mám na starosti organizaci vzdělávání zaměstnanců a v těchto dnech intenzivně pracuji na přípravách pro roční hodnocení.

Co bys chtěla stihnout do konce roku 2023?

Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo rozjet projekt tvorby nového HR webu a nových náborových videí. Ráda bych trochu více automatizovala procesy HR oddělení a využila některé nástroje pro odstranění rutinní práce.

Co ráda děláš a kde nabíráš energii do práce?

Nejradši vyrážím ven, ať už pěšky do hor nebo na kole. Každý rok dobíjím baterky na cestovatelské rodinné dovolené. V posledních letech jsme vyrazili do Pyrenejí nebo na Balkán, kde jsme nejvíce času strávili v Černé Hoře a Severní Makedonii. Letos plánujeme Skotsko.

Nejvíce se mi líbilo v národních parcích na západě USA. Když se kouknu do mapy, kde všude jsme ještě nebyli, tak bych se určitě na stejné místo nevracela, ale zrovna parky v USA za to stojí.

Další články